Starší příspěvky

  • expand2021 (62)
  • expand2020 (187)
  • expand2019 (145)
  • expand2018 (126)
  • expand2017 (49)

Nechte hněv stranou (Erasmus+)

Šablony 2

Obecní úřad

Žák

Učitel

Hody, hody, doprovody

Vzdělávací činnosti od 29. 3. 2021

Milé sluníčka,

moc Vás s paní učitelkou Dankou zdravíme a přejeme hodně sil k plnění úkolů. Doufám, že jste všichni zdraví a užíváte si krásných dní. Tento týden má už být tepleji, takže sluníčka bude určitě více než doposud 😊

Už se nám blíží Velikonoce, tak doufám, že se na ně těšíte. Budou sice omezené, ale v rámci možností si je určitě všichni užijeme. Doma si s maminkou uděláte velikonoční výzdobu, upečete si velikonočního beránka nebo mazanec, namalujete vajíčka.

Posílám dalších 5 pracovních listů, které máte za úkol vyplnit, založit do složky a po otevření MŠ je přinést. Doufám, že se Vám daří tyto úkoly plnit, je to na procvičování, což se Vám do 1. třídy bude náramně hodit.

Další aktivity, velikonoční básničky, pracovní listy a omalovánky, které můžete společně doma s rodiči vykonávat:

  • Velikonoční básnička:
  •  Velikonoční koleda pro kluky:

Hody, hody doprovody, vajíčko mi dejte,

na tvářičce sladký úsměv, pro nás chlapce mějte.

Upletl jsem pomlázku, je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko.

  • Velikonoční koleda pro holky:

Kropenatá slepička, snesla bílá vajíčka.

Obarvím je, vymaluji, všechny chlapce podaruji.

Pentličky si nastříhám, na pomlázku jim je dám.

 

Velikonoce – zvyklosti spojené s jednotlivými dny a jejich pojmenování:

  • Velikonoce – jsou nejdůležitější křesťanské svátky. Připomínáme si v nich, že Pán Ježíš kvůli nám zemřel na kříži. Důležité ale je to, že u Ježíšovy smrti to neskončilo. Protože Ježíš je Bůh, je silnější než smrt, a proto vstal třetí den z mrtvých. A to je ta největší radost Velikonoc!
  • Velikonoční neboli svatý týden: Ze všech svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období. Vrcholem je velikonoční týden, který připomíná příběh zatčení a umučení Ježíše Krista.
  • Názvy dní a jejich zvyky: Každý ze dnů velikonočního týdne má svůj název a také význam. Některé dny jsou méně významné, jiné v sobě skrývají důležité historické události a symboliku.
  • Květná neděle – název je připomínkou příchodu Ježíše Krista do Jeruzaléma, který byl uvítán palmovými ratolestmi (= symbol vítání krále). Proto se v tento den v kostelích světí ratolesti, nikoliv však v palmové, ale v našich končinách se jedná hlavně o kočičky nebo například větvičky břízy či vrby. Mezi tradiční zvyky Květné neděle patří nošení nového oblečení a zákaz pečení. Podle pověr by se pak zapekly i květy na stromech a nebyla by žádná úroda.
  • Modré pondělí – nemá z historického hlediska žádný velký význam. V tento den se v kostelích pouze vyvěšuje modrá látka, jinak se neodehrávají žádné obřady. Tradice velí v tento den nechodit do práce, i když se něco takového už dnes nedodržuje. Hospodyně by měly zahájit velký úklid.
  • Šedivé úterý – Šedivému úterý se také někdy říká Žluté úterý, což jsou dosti odlišné barvy. Šedivá barva je nejspíš připomínkou zvyku, který by se měl v tento den dodržovat. Jedná se o vymetání pavučin a prachu ze všech koutů v domě. V kostelích je o Šedivé úterý klid, nedějí se žádné speciální obřady.
  • Škaredá středa – o Škaredé středě došlo v souvislosti s Ježíšem Kristem k velkému zvratu. V ten den byl totiž zrazen jedním ze svých učedníků – Jidášem. Jidáš Ježíše udal za 30 stříbrných a podle pověstí se v ten den na Ježíše mračil a škaredil, odtud pochází i název tohoto dne. Z toho důvodu byste se neměli o Škaredé středě mračit ani vy, jinak vám to podle pověr zůstane. Mezi hlavní zvyky patří vymetání sazí z komína a pečení Jidášů, sladkého pečiva, které se snídá na Zelený čtvrtek.
  • Zelený čtvrtek – podle pověry se v tento den jedla zelená strava, nejčastěji z jarních bylinek (špenát, kopřivy, pažitka apod.), aby byl člověk celý rok zdravý. O Zeleném čtvrtku se snídají jidáše. Zelený čtvrtek má však hlavní význam z křesťanského hlediska, v tento den totiž proběhla Ježíšova Poslední večeře, po níž byl zatčen. Místo zvonů a zvonků nastupují řehtačky, klapačky a hrkači.
  • Velký pátek – je dnem, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován a poté pohřben. Zhruba ve tři hodiny odpoledne, kdy mělo k této události dojít, se v kostelích konají mše směřované k ukřižovanému Ježíši. Podle pověstí se na Velký pátek dějí zázraky a otevírají poklady. To se prý projevuje různými puklinami ve skalách či v zemi, odkud vychází světlo. Zároveň by se nemělo pracovat se zemí – rýt nebo okopávat a také se nesmí půjčovat žádné věci, aby nebyly v tento magický den očarovány. Také by se ani nemělo prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve.
  • Bílá sobota – byla druhým dnem, kdy ležel Ježíš v hrobě. Celý den se tak v náboženském duchu nese ve smutku a tichu rozjímání. V tento den se nekonají žádné bohoslužby, po západu slunce už však začíná Velikonoční vigilie neboli Velká noc. O této noci vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Co se týče světských zvyků, o Bílé sobotě jich bylo hodně. Bylo zvykem, že se vymetal hmyz z domu za zvuku kostelních zvonů nebo že se před kostelem pálily ohně, do nichž lidé nosili polínka ze svých domovů. Lidé také třásli s ovocnými stromy, aby byla dobrá úroda. Bílá sobota je dnem ve znamení hudby a lidových tradic jako symbol ukončení pátečního půstu. Znamená čas na pečení velikonočních beránků a mazanců.
  • Neděle velikonoční (Vzkříšení) – vlastní den oslav Velikonoc. Tradičně byl ve znamení dobrého jídla, slavnostního oblečení, pokud možno s novými částmi oděvu a všeobecného veselí. Velikonoční dobroty se nosí do kostela k posvěcení, v některých krajích se dříve části svěceného jídla odnášely na pole, aby byla dobrá úroda. Na Boží hod je rovněž zvykem péct beránky a mazance, chlapci zase pletou pomlázky na Velikonoční pondělí.
  • Velikonoční pondělí – i když v minulosti měly význam hlavně dny Svatého velikonočního týdne, dnes se slaví především Velikonoční pondělí. V tento den vrcholí oslavy Zmrtvýchvstání Páně, zároveň se provádějí tradiční křesťanské zvyky při pondělním hodování. Velikonočnímu pondělí se někdy říká také pondělí Červené. V tento den chodí chlapci a muži koledovat s pomlázkami k děvčatům, aby si mrskáním vykoledovali vajíčko. U té příležitosti se odříkávají a zpívají různé velikonoční koledy. Ke snídani se jí mazance a velikonoční beránci, oblíbená je také velikonoční nádivka. V různých krajích se některé zvyky v minulosti lišily, například někde chodila v úterý koledovat děvčata, jindy je chlapci polévali vodou a dnes platí, že pokud přijdou chlapci koledovat po dvanácté hodině dopolední, dívky je mohou rovněž polít.

Povídej si s rodiči o symbolech Velikonoc – rozvíjíme řeč a myšlení, sluchové rozlišování a tradice

  • Víš, co je kraslice, řehtačka, pomlázka a mazanec?
  • Zkus na tyto slova najít rým – např. kraslice – krabice
  • Zkus jedním tahem namalovat nejdříve vajíčko, které je jednoduché a potom slepičku i zajíčka:
    • to už bude složitější, ale určitě to zvládneš – rozvíjíme grafomotoriku, jemnou motoriku, zrakové vnímání, prostorovou a pravolevou orientaci

     

                 

  • PL – Domaluj správný počet vajíček:
    můžeš je nakreslit nebo přilož knoflíky podle počtu do košíku – rozvíjíme jemnou motoriku, zrakové vnímání, myšlení, matematické představy a prostorovou orientaci

Pracovní listy na téma – Velikonoce

Omalovánky – Velikonoce:

Přeji Vám bohatou velikonoční pomlázku, štěstí, zdraví, lásku, jarní pohodu, zkrátka krásné Velikonoce 😊

Zdraví Vás p. uč. Míša